Jídelníček 24.11.2015

Ráno jsem dnes jedla pouze dvě jablka. Zaspala jsem a jablka byla to jediné, co jsem stihla vzít s sebou. Pak jsem měla tak nabitý program, že jsem si nestihla koupit svačinku.
Na oběd jsem šla do restaurace Kupé na Veveří. Byla bramborová polévka, nezahuštěná moukou a hrášková rýže s červenou čočkou a zeleninou, indické koření. Fotku nemám, v tom malém prostoru mi to bylo poněkud žinantní :-). Nebylo to ani tučné, ani přesolené, prostě tak akorát.

Pak jsem se stavila do kavárny Tukaloka, protože tam obvykle mají raw dorty a koupila si dezert, který měl být bez lepku a bez cukru. Až po zabalení mi pán řekl, že v čokoládě nahoře asi cukr je, už mi bylo blbé si to nevzít, tak jsem si to vzala a bylo to velmi chutné, ale musím se naučit v takových situacích říct ne. Na cestu jsem si vzala ještě normální latté, ač obvykle si tam dávám latté z roibosu nebo matcha s mandlovým mlékem. Ale čekala mě delší cesta pěšky, tak bodlo, byla zima. Dortík vyfocen dodatečně, trošku se mi v tašce pochroumal. Ale byl opravdu lahodný.

  Večer, po cestě domů, jsem si na nádraží koupila praženou řasu nori, asi není úplně zdravě zpracovaná, zdroj nejistý (může být z kontaminovaného moře), sůl a kdovíjaký olej, ale občas na tom ujíždím....a třeba je zrovna tato úplně v pořádku a jód nabíjí moji štítnou žlázu, která to sakra potřebuje. Budu doufat a chroupat jen občasně (dokud nevyřadím striktně i smažené či restované - v plánu až poté, co zautomatizuju bezlepek).

Na nádraží jsem koupila taky hummus a dlouhý čas jsem strávila výběrem bezlepkového pečiva. Všechny dostupné kousky však v sobě měly cukr, tak jsem nakonec vybrala pufovaný kukuřičný chleba, který obsahoval jen kukuřici a sůl. Pufovaný chleba taky není kdovíjaká výhra, má nevhodný glykemický index, ale v tuto chvíli posloužil. V teplém počasí jím hummus se zeleninou, třeba s plátky okurky. Na to dnes nebyla chuť, zima je potfora. Takto jsem si doma na hummusu pochutnávala:

Při vaření večeře jsem si otevřela raw crunchies, tedy zdravé "čipsy", ale moc mi nechutnaly, ještě zbylo

Na večeři jsem uvařila jídlo, které už tak trochu připomíná řepný fanatizmus, ale řepy tam ve skutečnosti bylo jen malé množství. Podusila jsem na vodě nakrájenou cibulku, nastrouhanou mrkev a řepu, k tomu jsem přidala uzené tofu a domácí rajčatový omáčkový základ. K tomu sýr parmezánového typu, který je ze sýrů nutričně jeden z nejpřijatelnějších. Bezlepkové těstoviny. Manžel se řepy nejprve lekl, ale následně konstatoval, že to je opravdu chutné. Přidali jsme si oba a nabouchali se k prasknutí.

Pozdější chuť na sladké jsem zahnala raw čoko-kuličkami od firmy Lifefood. Miluju je, ale tři jsem sežrat nemusela, asi prasknu a to už je to hodina.

Před spaním velký ječmen (ráno jsem to nestihla) a hrstička chlorelly.

Během dne ještě lymfatický čaj a voda, spousta vody. Přesto se cítím dehydrovaná, jídlo odpoledne bylo hutnější než bylo třeba. To ta ošizená snídaně.