Proč bych měla palmovému tuku děkovat, když nyní již všichni víme, jaký problém představuje? Protože dokázal něco, co moje vůle (přes veškeré znalosti o škodlivosti průmyslově vyráběných potravin) léta nedokázala. Představa, že jím tuto otravinu, která ničí tělo i planetu, mi začala být tak silně nepříjemná, že jsem v podstatě ze dne na den přestala jíst kupované průmyslově zpracované potraviny.
Najednou je pro mě hračkou nejíst všechny ty sladkosti - snickersy, čokolády, tatranky a jiné. Snažila jsem se o to léta, ale vždycky znova přišel záchvat a už to jelo. Manžel v tom jel se mnou. Teď se mnou pro změnu jede ve změně životního stylu. Byla nenápadná a najednou velmi snadná. Po všech těch letech marných pokusů.
V klasickém supermarketu nekupujeme skoro nic, snad jen toaletní papír. Začali jsme pravidelně kupovat zeleninové bedýnky, občas přidáme kvalitní kváskové pečivo či nepasterizovaný tvaroh či opravdové máslo, ale to jen zřídka.
Většinu našeho jídelníčku nyní tvoří zelenina, luštěniny, oříšky a bezlepkové obiloviny. Z ovoce jíme v tuto chvíli jablka, protože ty máme bio. Ani to nebylo v plánu, prostě se to tak stalo, protože takový je obsah našich bedýnek. Možná si něco z běžného ovoce koupíme, ale zatím nepřišla taková potřeba, abychom kvůli tomu jeli do supermarketu.
Pořád jsme si ale užívali při cestách do Brna. Většinou jsme si zašli do restaurace, mlsat jsme chodili k Martinákovi. Jenomže restaurace přestávají pro nás také být lákadlem. Nejen proto, že je těžké najít něco, co by nebylo smažené a dá se předpokládat, že levné kuchyňské tuky, které většina restaurací používá, nějaký ten palmový olej obsahují. Ale také proto, že jsme se začali cítit jinak.
Po jídle v restauraci, ač volíme co nejlehčí variantu, jsme se najednou začali cítit nějak těžce. Přišla únava, na kterou po domácích zeleninových jídlech nejsme zvyklí. A tak i do restaurací chodíme čím dál méně.
A pak jsem viděla dokument o škodlivosti cukru. Četla jsem to už tolikrát, ale teď to najednou začalo být mnohem snazší, když už jsme se dokázali zbavit náletových nákupů supermarketových cukrovinek. Pečivo pravidelně nekupujeme už dlouho a tak jsem si jednoho dne v půlce listopadu řekla, že si letos dám Novoroční předsevzetí a přestanu jíst potraviny obsahující cukr a lepek.
Večer doma mi to došlo: proč vlastně čekat až do Nového roku? Tak jsem začala hned. K mému velkému překvapení se přidal i manžel. Je o něco méně striktní, když si někde dáme kávu, tak si do ní cukr nasype, ale jinak v tom prostě jede se mnou. Kafe pijeme oba jen venku, doma ne.
Ačkoliv takto jíme docela krátce, už to vzbuzuje otázky, pár lidí se mě zeptalo, co tedy vlastně jíme. A tak jsem se rozhodla, že to budu psát a případně i fotit, stejně foťák nosím s sebou kvůli práci. Dnes jsem tedy začala.
Zde jídelníček prvního dne:
Ráno velká sklenice zeleného ječmene (samozřejmě pouze GW) a hrstička chlorelly.
Pak zbytek kašičky podle Budwigové (lze vygůglit, až na mě příjde psavá, lépe to popíšu) z předchozího dne. Tvaroh, lněný olej, mleté lněné semínko, med, kakao.
Oběd: polévka z červené řepy a červené čočky posypaná lahůdkovým droždím a slunečnicovými semínky (polévka vařená zcela bez tuku - v mírně osolené vodě povařit řepu, rozmixovat, přilít více vody, přidat červenou čočku, pokrájenou mrkev na kolečka a cibuli. Na konci vaření dochutit česnekem a majoránkou, případně troškou ochucovací zeleninové směsi bez glutamátů ze zdravé výživy). Vypadá divně, ale je fakt dobrá.
Jako hlavní jídlo jsme si dali bramborovo-dýňové pyré s česnekem a špetičkou másla a trochu čínského zelí s tofunézou a hořčicí (tofunézna nám nechutné, nebudeme kupovat).
O něco později mě honila mlsná, udělala jsem si tedy kašičku - výjimečně máme doma instantní kaše, protože manželovi tento týden trhali zoubek a byla mu doporučena kašovitá strava. K instantnímu prášku jsem přidala lžíci kokosového nápoje (vyzkoušeli jsme poprvé, již nebudu kupovat, obsahuje fruktózu), goji, rozinky, trochu kokosového oleje, kakao, med. Mňam.
Večeře: zbytek řepné polévky a bramborové plátky - nejlepší a jediný recept mého muže - brambory na tenké plátky, sůl, kmín, pečeme v troubě. Nic víc. Milujeme už dlouho.
Mezi kaší a večeří jsme si dali meltu s kokosovým nápojem a medem a později jsem vypila velký hrnek kopřivového čaje. Jinak pijeme jen vodu.
Tak to byl dnešní den, víc už toho nebude :-). Vlastně ano, před spaním ječmen a chlorella. A to je konec.
