Jídelníček 4.12.2015 - rodinná oslava aneb hřešíme, až se z nás kouří

Věděli jsme předem, že dnes jdeme na rodinnou oslavu a domluvili jsme se, že si dáme, co budeme chtít.

Ráno doma jsme si dali čerstvé makové mléko s kakaem, macou a medem.

Na oběd byla dýňová polévka s červenou čočkou.

Na oslavě jsme se přecpali k prasknutí, měli jsme bramborový salát, kuřecí řízky, nějaké vepřové závitky a dort. Hodně dortu. Krom toho jsme ještě s rodinou vyrazili mimo dům a dali jsme si taky sladké latté s karamelem a bezinkovou limonádu. Teď je po půlnoci a my stále nemůžeme jít spát, protože jsme ještě přejezení. To se bude zejtra blbě vstávat. No, alespoň mě tentokrát z toho cukru nebolela hlava.

Jídelníček 3.12.2015

Dnes na snídani kukuřičná kaše, med, kakao, kokosový olej. Mňáááám (miluju sladké).

Oběd v restauraci Stavba, bohužel jsem šla pozdě a jídlo, které jsem si vybrala venku, už neměli. V nouzi jsem si vybrala smažený hermelín a vařenej brambor. Připadám si už jako retardovaná, opět mi došlo až po obědě, že hlavní problém nebyl v tom, že to bylo smažené (čemuž se též snažím vyhýbat), ale že trojobal asi nebude úplně bezlepkovej. Asi nějaká mlha na mozku z hladu :-).

Na večeři dýňová polévka a manželův majstrštyk - bramborové plátky se solí a kmínem.

Jídelníček 2.12.2015

Dnes na snídani jídlo připravené o den dřív, které jsem si nestihla ten den sníst - namočila jsem si ovesné vločky, chia semínka, otruby, rozinky, skořici a v ledničce to takto připravené bylo vlastně 36 hodin. Stále ale poživatelné, přidala jsem si k tomu mango a poslední maracuju z výprodeje.

Později jsem nám udělala mléko ze sezamu s medem, kakaem, skořicí a vanilkou.

Na velmi pozdní oběd jsme si dali bramborový salát z brambor, červených fazolí z plechovky, kyselých okurek a červené cibule. Zálivka hořčice s troškou oleje. Moc mě nenadchnul, maminka to dělávala, ale měla to chutnější. Jsem si radši měla dát jen suchý brambory ve šlupce. Ale drahý byl celkem spokojen.

Večír jsem snědla jablko a pak mix rozinek, vlašských ořechů, kakaových bobů a kešu ořechů.

Jídelníček 1.12.2015

Píšu zpětně. Včerejší jídelníček stál za prd, furt jsem nějak nestíhala a na jídlo kašlala.

Ráno jsem si na nádru dala kafe z automatu (to je v mém případě projev čirého zoufalství, nejsem kafoholik, piju kafe na chuť tak desetkrát do měsíce, vždy venku) a ve vlaku snědla jednu Bombus tyčinku.

Oběd jsem nestíhala, jen jsem si při přeletování z místa na místo koupila ve zdravé výživě pár ne úplně zdravých věcí, které byly alespoň bez lepku a bez cukru. Postupně jsem do večera snědla nějaké řepné chipsy, ale nebyla to opražená řepa, byla to nějaká hmota z hrašky, oleje, řepy....vysušující, chuťově to sice ušlo, ale pálila mě z toho žáha....

,,,pak jsem snědla sušenky od Lifefoodu, ty byly docela šťavnaté a se zajímavou příchutí. Ještě jsem v té zdravce koupila nějakou další věc, ale tu si teď nevzpomenu....ale bylo to suché, bezlepkové a bez cukru.

V půl desáté večer jsme už mířili domů, kde nebylo nic uvařeného a tak jsme se stavili opět do restaurace, protože jsme oba šilhali hlady (manžel přes den doma dojedl jen fazolovou polívku z bůhví kdy). Dali jsme si napůl tomatovou polévku a já pak hříbkové rizoto (s vínem, smetanou a parmezánem), manžel si dal pečené brambory a grilovanou zeleninu.

Dobré to bylo, ale pak jsem nemohla jít spát a ponocovala jsem, což není zrovna posun k lepšímu životnímu stylu. Když dobře spím a dobře jím, mám více energie, více zvládám a hýbu se, když něco z toho poruším, tak jsem taková povlávající troska, co sem tam někde něco udělá, ale valnej výkon to teda nejni.

30.11.2015 - následky cukrového šílenství

Když jsme šli večer spát, oba jsme si stěžovali na bolest zad. To už mám vypozorováno déle, že když jím nezdravě, záda bolí hodně, když odlehčím, záda postupně povolí. Ráno jsem byla hodně unavená a celý den jsem měla pocit plného břicha a zároveň hlad. Pěkně ten cukřík člověka rozhodí.

Dnes na snídaní kašička podle Budwigové (nepasterizovaný tvaroh, mleté lněné semínko, lněný olej), s banány, kakaem a špetkou medu. Nahoru maracuja. Včera jsme měli v supermarketu štěstí, manga, avokáda a maracuju měli za hubičku, tak jsme nakoupili. Do supermarketu už vůbec nechodíme, ale včera bylo nutno, doma chyběl toaleťák :-).

Na oběd špagetová dýně, upečená samostatně, nakonec krátce zapečená se žampiony, cibulí, cuketou  (ty jsem nejprve osmahla na vodě, ke konci se špetkou másla) a úžasným farmářským hermelínem. Dýně byla obrovská, trochu nám zbylo, ale už to dnes nesníme, asi to dám psům, ti zeleninu rádi.

V průběhu odpoledne jsem si pochutnala na luxusním ovocném salátku - mango, maracuja, banán, kiwi. Drahý nechtěl.

Později jsem sezobla Bombus tyčinku, ta byla úplně nejluxusnější, byl v ní myslím kokos. Doporučuji!

Na véču fazolová polévka ze soboty.

Celý den pocit zatmění, přeplněnosti, zároveň hlad a chutě. Cukr je potvora.

Update: ještě jsem zapomněla napsat, že se mi dnes strašně zhoršily kožní problémky. Svědí, svědí, to to svědí! Ale dobrý byly, ty cukrový srágory, to jo.

29.11.2015 - plánovaný den hříchů

Ráno jsem posnídala zbytek pohanky se zeleninou. Manžel nic.

Pak tyčinka bombus, už nevím jaká příchuť, ale moc dobrá, raw.

Na oběd v restauraci česneková polévka (včetně krutonů, protože byl plánovaný hřešící den), na druhé kuřecí plátek s broskví a sýrem a hranolky.

Po obědě ještě jablečný štrůdl s vanilkovou omáčkou a cappuccino.

Večer jsme neplánovaně museli do Brna a poněkud jsme se utrhli ze řetězu u Martináka. V náhlém záchvatu cukrového šílenství jsme koupili makronky, rumové oříšky, búrský dort, cheesecake a dva kousky lineckého koláče.

Konzumovali jsme to postupně v rozsahu asi pěti hodin a byli jsme totálně přecukrovaní. Na začátku mě lehce zabolela hlava, takto moje tělo nyní reaguje i na fruktózu.

Hřešící den jsme měli naplánovat lépe, v pátek nás totiž čeká rodinná oslava a to určitě taky hřešit budem. V rámci adventu jsme se domluvili, že budem hřešit jednou týdně, pak to natáhneme na delší intervaly. Teď se pokoušíme bez lepku a cukru asi tři týdny a vlastně nám hřešení ani moc nechybělo, tak asi dáme po Novém roce zpočátku co dva týdny a rychle to natáhnem na jednou měsíčně...snad :-)
.....

Jídelníček 28.11.2015

Včera jsme ponocovali, takže dnes ráno vstávali hodně pozdě a tak jsme před obědem jen pili - ječmen, pak čerstvou šťávu z řepy, mrkve, jablek a zázvoru, později makové mléko s medem, kakaem a muškátovým oříškem.

Oběd v restauraci - kuřecí plátek se sušenými rajčaty a mozarellou, šťouchané brambory. Z hlediska bezlepku-bezcukru byla asi největší zlo salátová zálivka :-), v té určitě cukr byl, ale nemohla jsem salátu odolat.

Na sváču kakaová tyčinka Bombus. Velmi intenzivní a sytá. Raw.

Večeře fazolová polévka s pohankou a zeleninou, posypaná lahůdkovým droždím a slunečnicovými semínky. Nafotila jsem, ale nějak jsem si nevšimla, že karta není ve foťáku, ale v noťasu. Tak zítra, ještě zbylo.

Jo a taky jsem snědla pár vlašáků. Nemáčených, ale jsou celkem čerstvě vylouskané, tak snad ještě inhibitory nejsou zcela "při síle".

Později nás honila mlsná, dali jsme si farmářský jogurt s medem a kakaem.

Čistý den bez cukru a bez lepku je zatím stále jen sen. Nelíbí se mi ani to, že jíme hodně mléčných výrobků, byť farmářských, ale zatím to nebudu řešit, dokud se nám nezautomatizuje bezlepek a bezcukru do té míry, že to půjde bez přemýšlení. S kakaem bychom taky mohli ubrat, ač má svá pozitiva. Všeho do času.

Jídelníček 27.11.2015

Ráno kašička podle Budwigové (nepasterizovaný tučný tvaroh, pomleté lněné semínky, lněný olej, kakao, med).

Oběd hlíva ústřičná, pórek, cibule, mrkev, řepa, pohanka, sůl, tymián, česnek. Posypáno parmezánem.

Večeře v restauraci - zeleninová polévka (jen zelenina, voda a sýr), salát Caesar bez krutonů. Radši nebudu googlit, jestli se do té zálivky dává cukr. Vídeňská káva. Snad v té šlehačce nebyl cukr. Byla to asi sprejová, takže složení nic moc.

Jídelníček 26.11. 2015

Ani dnes to nebylo bezchybné, jsem zvědavá, jak dlouho mi bude trvat, než to dokážu bez přemýšlení a s lehkostí.

Na snídani po ječmeni velká sklenice čerstvé šťávy - řepa, mrkev, jablko, zázvor.

Po cestě do Brna raw tyčinka, banán a chia semínka, překvapivě chutná.

Na oběd jsem šla do restaurace Stavba, ač jsem tušila, že bezlepek nebude jednoduchý, vybrala jsem si kuře se zeleninou a rýží, bohužel mě zaskočilo, že už toto jídlo nebylo a pak jsem v rychlosti řekla smažené tvarůžky s bramborem. Bohužel mi tak nějak nedošlo, že je tam trojobal. Takže opět pozdní reflex. Měla jsem dojít do zdravky,ale měla jsem nové boty a děsně mě tlačily :-).

Později jsem si zašla na kafe do Tukaloka Cafe. Bohužel zase neměli raw dortík, objednala jsem si Matcha-banán. Bylo to dobré, ale se sójovým mlíkem. Sóju nemusím, ale jak se později ukázalo, jednu výhodu to mělo, jako jediné rostlinné mlíko to sójové neobsahovalo cukr. Později jsem si dala red cappuccino s normálním mlékem, též dobré.

Večeře v Rebio, různé druhy zeleninových směsí, snad byl seznam ingrediencí na jednotlivými jídly úplný. Třeba zeleninové saláty byly krom jediného všechny s cukrem, velká škoda, měla jsem na salát chuť. Jídlo vypadalo takto:

Manžel šel do svých oblíbených:

Domů jsme si koupili nějaké sladkosti k meltě. Slazeno stévií či javorovým sirupem.

Byli jsme sytí, ale později mě mlsná přinutila spást uzeného lososa s kukuřičnými pufy. Dobré to bylo, ale nutné ne :-).

Jídelníček 25.11.2015

Ráno jsem posnídala kukuřičné pufované chlebíky s cizrnovým hummusem. Protože jsou kukuřičné pufy hladové jídlo, dostala jsem brzy chuť na něco dalšího a dala si pár chlebíků s klevelou slazenou fruktózou. Vím, že jsou na trhu i marmelády zcela bez cukru, zpracovávané s pomocí soli, tak nějaké musím pořídit. Když sním něco s fruktózou, lehce mě rozbolí hlava. Není to na dlouho, ale protože se teď cítím lépe než dříve, je to znát. Paradoxně nějaké trošky fruktózy by si tělo dřív ani nevšimlo, v té hromadě cukru, co jsem jídávala, by ta špetka zanikla. No, teď prostě lépe cítím, co tělu nesvědčí, protože tělo už nemusí signalizovat jak blbé furt (ooo, jak mě šíleně bolívala záda a jak jsou teď krásně uvolněná) a tak se spolu lépe domluvíme. Fruktóza opravdu ne. Ne, že bych to nevěděla, ale včíl mám i jasný důkaz takříkajíc ze svého nitra.

Na oběd byl zbytek včerejší večeře (bezlepkové těstoviny, zeleninová omáčka, sýr typu parmezán), trocha čínského zelí se zbytkem tofunézy (třetí den už nebyla tak hrozná, ale obejdeme se bez ní, škoda, že skončila sezóna domácích vajíček, mohla bych dělat domácí majonézu) a k tomu zeleninové placky. Koupila jsem je ve zdravce, složení se jevilo ok (hraška, zelenina, brambory, koření), ale něco jsem přece jen přehlédla. Bylo to jasné hned po rozbalení. Bylo to celé opatlané olejem. Chutnalo to dobře (ač zbytečně moc slané), ale už to brát nebudu neb složení uvádělo pouze olej rostlinný, což je krycí název pro levný tuk s palmovým olejem. Nebrat. Se tomu vaření bez ulívání asi fakt nevyhnu.

Odpoledne mě honila mlsná, dala jsem si instantní kaši s medem, kokosovým olejem a kakaem, totéž pak i na večeři. Není to ideální odpolední strava, ale byla jsem dnes shnilá a mlsná, mohli jsme dopadnout hůř. Kokosový olej je v současné době velebený tuk, ale mně na něm pocitově něco úplně nesedí a používám ho spíš umírněně. Kvalitní máslo ale došlo a my byli dneska nastavení na prohřešky, takže to dopadlo takto. Nu což.

Abychom prohřešky trochu vybalancovali, dali jsme si večír kýbl ječmen a hrstičku chlorelly. Ta už mi snad i začíná chutnat, světe, div se.

Jídelníček 24.11.2015

Ráno jsem dnes jedla pouze dvě jablka. Zaspala jsem a jablka byla to jediné, co jsem stihla vzít s sebou. Pak jsem měla tak nabitý program, že jsem si nestihla koupit svačinku.
Na oběd jsem šla do restaurace Kupé na Veveří. Byla bramborová polévka, nezahuštěná moukou a hrášková rýže s červenou čočkou a zeleninou, indické koření. Fotku nemám, v tom malém prostoru mi to bylo poněkud žinantní :-). Nebylo to ani tučné, ani přesolené, prostě tak akorát.

Pak jsem se stavila do kavárny Tukaloka, protože tam obvykle mají raw dorty a koupila si dezert, který měl být bez lepku a bez cukru. Až po zabalení mi pán řekl, že v čokoládě nahoře asi cukr je, už mi bylo blbé si to nevzít, tak jsem si to vzala a bylo to velmi chutné, ale musím se naučit v takových situacích říct ne. Na cestu jsem si vzala ještě normální latté, ač obvykle si tam dávám latté z roibosu nebo matcha s mandlovým mlékem. Ale čekala mě delší cesta pěšky, tak bodlo, byla zima. Dortík vyfocen dodatečně, trošku se mi v tašce pochroumal. Ale byl opravdu lahodný.

  Večer, po cestě domů, jsem si na nádraží koupila praženou řasu nori, asi není úplně zdravě zpracovaná, zdroj nejistý (může být z kontaminovaného moře), sůl a kdovíjaký olej, ale občas na tom ujíždím....a třeba je zrovna tato úplně v pořádku a jód nabíjí moji štítnou žlázu, která to sakra potřebuje. Budu doufat a chroupat jen občasně (dokud nevyřadím striktně i smažené či restované - v plánu až poté, co zautomatizuju bezlepek).

Na nádraží jsem koupila taky hummus a dlouhý čas jsem strávila výběrem bezlepkového pečiva. Všechny dostupné kousky však v sobě měly cukr, tak jsem nakonec vybrala pufovaný kukuřičný chleba, který obsahoval jen kukuřici a sůl. Pufovaný chleba taky není kdovíjaká výhra, má nevhodný glykemický index, ale v tuto chvíli posloužil. V teplém počasí jím hummus se zeleninou, třeba s plátky okurky. Na to dnes nebyla chuť, zima je potfora. Takto jsem si doma na hummusu pochutnávala:

Při vaření večeře jsem si otevřela raw crunchies, tedy zdravé "čipsy", ale moc mi nechutnaly, ještě zbylo

Na večeři jsem uvařila jídlo, které už tak trochu připomíná řepný fanatizmus, ale řepy tam ve skutečnosti bylo jen malé množství. Podusila jsem na vodě nakrájenou cibulku, nastrouhanou mrkev a řepu, k tomu jsem přidala uzené tofu a domácí rajčatový omáčkový základ. K tomu sýr parmezánového typu, který je ze sýrů nutričně jeden z nejpřijatelnějších. Bezlepkové těstoviny. Manžel se řepy nejprve lekl, ale následně konstatoval, že to je opravdu chutné. Přidali jsme si oba a nabouchali se k prasknutí.

Pozdější chuť na sladké jsem zahnala raw čoko-kuličkami od firmy Lifefood. Miluju je, ale tři jsem sežrat nemusela, asi prasknu a to už je to hodina.

Před spaním velký ječmen (ráno jsem to nestihla) a hrstička chlorelly.

Během dne ještě lymfatický čaj a voda, spousta vody. Přesto se cítím dehydrovaná, jídlo odpoledne bylo hutnější než bylo třeba. To ta ošizená snídaně.

Díky palmovému oleji

Proč bych měla palmovému tuku děkovat, když nyní již všichni víme, jaký problém představuje? Protože dokázal něco, co moje vůle (přes veškeré znalosti o škodlivosti průmyslově vyráběných potravin) léta nedokázala. Představa, že jím tuto otravinu, která ničí tělo i planetu, mi začala být tak silně nepříjemná, že jsem v podstatě ze dne na den přestala jíst kupované průmyslově zpracované potraviny.

Najednou je pro mě hračkou nejíst všechny ty sladkosti - snickersy, čokolády, tatranky a jiné. Snažila jsem se o to léta, ale vždycky znova přišel záchvat a už to jelo. Manžel v tom jel se mnou. Teď se mnou pro změnu jede ve změně životního stylu. Byla nenápadná a najednou velmi snadná. Po všech těch letech marných pokusů.

V klasickém supermarketu nekupujeme skoro nic, snad jen toaletní papír. Začali jsme pravidelně kupovat zeleninové bedýnky, občas přidáme kvalitní kváskové pečivo či nepasterizovaný tvaroh či opravdové máslo, ale to jen zřídka.

Většinu našeho jídelníčku nyní tvoří zelenina, luštěniny, oříšky a bezlepkové obiloviny. Z ovoce jíme v tuto chvíli jablka, protože ty máme bio. Ani to nebylo v plánu, prostě se to tak stalo, protože takový je obsah našich bedýnek. Možná si něco z běžného ovoce koupíme, ale zatím nepřišla taková potřeba, abychom kvůli tomu jeli do supermarketu.

Pořád jsme si ale užívali při cestách do Brna. Většinou jsme si zašli do restaurace, mlsat jsme chodili k Martinákovi. Jenomže restaurace přestávají pro nás také být lákadlem. Nejen proto, že je těžké najít něco, co by nebylo smažené a dá se předpokládat, že levné kuchyňské tuky, které většina restaurací používá, nějaký ten palmový olej obsahují. Ale také proto, že jsme se začali cítit jinak. 

Po jídle v restauraci, ač volíme co nejlehčí variantu, jsme se najednou začali cítit nějak těžce. Přišla únava, na kterou po domácích zeleninových jídlech nejsme zvyklí. A tak i do restaurací chodíme čím dál méně.

A pak jsem viděla dokument o škodlivosti cukru. Četla jsem to už tolikrát, ale teď to najednou začalo být mnohem snazší, když už jsme se dokázali zbavit náletových nákupů supermarketových cukrovinek. Pečivo pravidelně nekupujeme už dlouho a tak jsem si jednoho dne v půlce listopadu řekla, že si letos dám Novoroční předsevzetí a přestanu jíst potraviny obsahující cukr a lepek.

Večer doma mi to došlo: proč vlastně čekat až do Nového roku? Tak jsem začala hned. K mému velkému překvapení se přidal i manžel. Je o něco méně striktní, když si někde dáme kávu, tak si do ní cukr nasype, ale jinak v tom prostě jede se mnou. Kafe pijeme oba jen venku, doma ne.

Ačkoliv takto jíme docela krátce, už to vzbuzuje otázky, pár lidí se mě zeptalo, co tedy vlastně jíme. A tak jsem se rozhodla, že to budu psát a případně i fotit, stejně foťák nosím s sebou kvůli práci. Dnes jsem tedy začala. 

Zde jídelníček prvního dne:

Ráno velká sklenice zeleného ječmene (samozřejmě pouze GW) a hrstička chlorelly. 

Pak zbytek kašičky podle Budwigové (lze vygůglit, až na mě příjde psavá, lépe to popíšu) z předchozího dne. Tvaroh, lněný olej, mleté lněné semínko, med, kakao.

Oběd: polévka z červené řepy a červené čočky posypaná lahůdkovým droždím a slunečnicovými semínky (polévka vařená zcela bez tuku - v mírně osolené vodě povařit řepu, rozmixovat, přilít více vody, přidat červenou čočku, pokrájenou mrkev na kolečka a cibuli. Na konci vaření dochutit česnekem a majoránkou, případně troškou ochucovací zeleninové směsi bez glutamátů ze zdravé výživy). Vypadá divně, ale je fakt dobrá. 

Jako hlavní jídlo jsme si dali bramborovo-dýňové pyré s česnekem a špetičkou másla a trochu čínského zelí s tofunézou a hořčicí (tofunézna nám nechutné, nebudeme kupovat).

O něco později mě honila mlsná, udělala jsem si tedy kašičku - výjimečně máme doma instantní kaše, protože manželovi tento týden trhali zoubek a byla mu doporučena kašovitá strava. K instantnímu prášku jsem přidala lžíci kokosového nápoje (vyzkoušeli jsme poprvé, již nebudu kupovat, obsahuje fruktózu), goji, rozinky, trochu kokosového oleje, kakao, med. Mňam.

Večeře: zbytek řepné polévky a bramborové plátky - nejlepší a jediný recept mého muže - brambory na tenké plátky, sůl, kmín, pečeme v troubě. Nic víc. Milujeme už dlouho.

Mezi kaší a večeří jsme si dali meltu s kokosovým nápojem a medem a později jsem vypila velký hrnek kopřivového čaje. Jinak pijeme jen vodu.

Tak to byl dnešní den, víc už toho nebude :-). Vlastně ano, před spaním ječmen a chlorella. A to je konec.